Síla rozhodnutí

12.01.2019

Po většinu svého života něco chceme, něco si přejeme. A ono je to tak krásně zařízené, že pokud se opravdu, ale opravdu rozhodneme, máme ve svých rukou úplně vše. Teď během Vánočních svátků jsem se o tom na vlastní kůži jasně přesvědčila.

17.prosince jsem byla na běžné preventivní kontrole u své zubařky. Vše hrálo, všechno bylo v pořádku.  25. prosince, během divadelního představení mě z ničeho nic začal bolet zub. A nejen zub, ale i celé ďásno a to tak, že jsem nemohla skousnout.  Uvědomila jsem si, že mám asi dost velký problém. Je 25.12, a do nového roku, potažmo do normální pracovní doby 7.1 je opravdu dost daleko, což při takovéto intenzitě asi dost těžko vydržím.

Provedla jsem ještě jeden marný pokus 27.12, zda náhodou nějaký zubař mezi svátky neordinuje, ale po celodenním pátrání jsem zjistila jen a pouze adresu zubní pohotovosti. Nedalo se nic dělat. Pod prášky, které mi ještě naštěstí více méně zabíraly, jsem se psychicky rozhodla k její návštěvě.

Tam mě čekal šok. Ještě před otevřením  (v 18,00 večer) stálo venku na mrazu v trojstupu asi 50 lidí. Nepřeháním. Když nás pustili dovnitř, šok pokračoval. Ti lidé se vůbec nehádali, nemluvili, nic nekomentovali, byli prostě tiší a zcela odevzdaní, mrtví. Začala jsem se cítit nesmírně špatně. Jako bych se ocitla v nějakém zvláštním panoptiku. Navíc jsem si uvědomila při svém horečnatém rozhlížení, že ti lidé vycházejí z ordinace velmi rychle, po cca 2 až 3 minutách a že neslyším žádnou vrtačku. Bylo mi příšerně.

A v tom okamžiku TO přišlo. TO ROZHODNUTÍ. Že toto si opravdu nezasloužím, že takovéto zacházení nedopustím a že já přece nejsem ta ovce, která jde tupě na porážku a je s tím smířená. Že přece já vím, co se ve mně děje, že je to o mě, že to mé tělo reaguje na to, co cítím. Že dává najevo svou zlobu a zlost a to přece už umím zvládnout jinak, než tímto příšerným způsobem.

ROZHODLA JSEM SE!

Že to takhle nechci. Že si to vyřeším jinak a toto prostě nedopustím!

S tímto pocitem jsem vystartovala ven a nesmírně se mi ulevilo.  S klidem jsem přešla i svého muže, který se mi venku začal smát, že jsem zbabělá a že jsem utekla. Vůbec mě to nerozhodilo, protože já jsem se rozhodla. A cítila jsem uvnitř klidnou vyrovnanost. Samozřejmě jsem si zajistila vše potřebné na uklidnění zubu, od léčivých olejů, chemických i přírodních protizánětlivých prostředků, až přes zpracování své zlosti a vzteku, který jsem cítila. A výsledek byl fantastický – zuby se uklidnily, a to tak, že jsem už nikam nemusela. Ani na pohotovost, ani k lékaři.

JE TO O SÍLE ROZHODNUTÍ.  KDYŽ SE OPRAVDU ROZHODNEME, JDE ÚPLNĚ VŠECHNO!

Takže vlastně jediný problém je rozhodnout se. Nenechat se převálcovat situací. A úplně nejlepší je rozhodnout se dříve, než nás to opravdu zatlačí. Držet si svůj život ve svých rukách!

To přeji z celého srdce sobě i vám!

Vaše Edita